Hríby a ich liečivé účinky…..

LÉČIVÉ ÚČINKY NAŠICH HUB

Žampion – zatočí s alergií Žampion polní (Agaricus campestris), zná jistě každý. Roste na polích, pastvinách a lukách, zejména tam, kde je půda dobře prohnojena pasoucím se dobytkem. Tyto houby se objevují poprvé v první polovině sedmnáctého století ve Francii. V sídle rodu Bourgeoisů nedaleko Paříže je objevil kuchař vedle záhonů s melouny. Vyhodil je jako odpad na kompost, kde se jim začalo dařit ještě více. Nikdo neví, kdy byla zahájena první cílená výsadba, ale oficiální záznamy píšou o roku 1650. Žampiony se pěstovaly v pařeništích. Za vlády Ludvíka XIV. Měl žampion obrovskou oblibu a jeho pěstování se rozšířilo i do dalších evropských zemí. Žampion se stal i objektem vědeckého zájmu. V roce 1944 publikoval francouzský lékař Daugin své poznatky o léčebných účincích na kožní a alergické projevy. U nás byly konány úspěšné pokusy s touto léčbou v letech 1957-1961. Léčivé účinky žampionu: Pěstované žampiony jsou vlastně odrůdou polního žampionu, ale zpravidla se uvádějí jako samostatné druhy, poněvadž jsou bisporické. Jedná se o žampion zahradní (Agaricus hortensis), a žampion dvouvýtrusý (Agaricus bisporus). Žampiony obsahují campestrin, což je antibiotikum, které je neobyčejně účinné proti tyfu.  V této houbě jsou také proti alergicky působící látky. Je to hlavně látka psalliotin, jenž se velmi osvědčila proti alergickému astmatu a účinkuje i proti streptokokům všech skupin. Působí proti kopřivce, ekzémům a jiným kožním alergickým reakcím. Vyzkoušené protialergické působení drogy při kožních a průduškových alergiích astmatického typu MUDr. Jaroslav Veselský popisuje osvědčený postup: Dobře očištěné žampiony dokonale usušíme v sušičce na potraviny či v otevřené troubě při teplotě do šedesáti stupňů Celsia. Sušení na přímém sluníčku se nedoporučuje. Pak žampiony nastrouháme nadrobno a uskladníme je pod hermetickým uzávěrem. Podáváme šestkrát denně na špičce kulatého nože. Zlepšení zdravotního stavu se dostaví přibližně za týden. V případě zlepšení podáváme tento lék ještě měsíc, potom na deset dnů léčbu přerušíme a následně pokračujeme ještě půl roku ve stejných dávkách, podávaných již jen deset za sebou jdoucích dnů v měsíci. Žampionová tinktura Sto gramů čerstvých žampionů nakrájíme na malinké kousky a zalijeme 0,4 litrem čistého šedesáti procentního lihu. Necháme na teplém místě louhovat osm dní, nesmíme zapomenout dvakrát denně protřepávat. Po uplynutí této doby přecedíme a nalijeme do tmavé skleněné lahve. Tinktura se podává v dávkách – ženy – čtyřikrát denně dvacet kapek, muži čtyřikrát denně dvacet pět kapek. V mnohých případech pomohla tato tinktura u pacientů resistentních na antibiotickou léčbu. Žampiony dále snižují hladinu cukru v krvi, proto jsou vhodné pro diabetiky. Důležité je používat zásadně čerstvé nebo sušené houby. Konzervované obsahují téměř 60 x více sodíku a 20 x více chlóru a nejsou již tak dietní.   Co žampion vlastně obsahuje? Sto gramů sušených žampionů obsahuje: 53 mg vitaminu C, 1,1 mg vitaminu B1, 4,7 mg vitaminu B2 a vitamin D. Dále 4,5 g draslíku, 140 mg hořčíku, 1,3 g fosforu, 86 mg vápníku, 86 mg sodíku, 23 mg chlóru, 40 g cukru, 30 g bílkovin, 2 g tuku. Před několika lety se objevily znepokojující zprávy o obsahu karcinogenní látky agaritin v žampionech. Vědecké výzkumy, které prováděli naši vědci ve spolupráci se švédskými, ukázaly, že při tepelné úpravě žampionů se obsah agaritinu snižuje o osmdesát pět procent. Jedovaté látky se začnou projevovat teprve při dávce několika kilogramů žampionů denně. Žampion v kuchyni: Žampionová omeleta Potřebujeme: 250 g žampionů, 2 nepálivé papriky, 2 lžíce nasekaného pórku, 1 cibuli, 2 nastrouhané mrkve, 3 lžíce hrášku, mořskou sůl, 4 vejce, půl lžičky mořských řas nori, 1 lžičku nasekaného libečku, olivový olej. Postup: Na oleji orestujeme cibuli, pórek, mrkev a žampióny. Pak přisypeme hrášek, řasy, libeček a sůl a jemně podusíme. Nakonec směs zalijeme rozšlehanými vejci. Jako přílohu podáváme brambory a zeleninový salát. Žampionová rýže Potřebujeme: 250 g rýže, 250 g čerstvých žampionů, olivový olej, mořskou sůl, kmín, 1 nastrouhanou mrkev, 2 lžíce pórku, 1 cibuli Postup: Rýži uvaříme nebo upečeme. Na oleji osmažíme mrkev, cibuli a pórek, pak přidáme plátky žampiónů, osolíme, okmínujeme a dusíme doměkka. Jakmile jsou žampiony měkké, smícháme je s rýží. Podáváme samostatně se zeleninovým salátem nebo jako přílohu k zelenině či masu. Žampiony jsou pokladem mezi houbami, měli bychom je zařazovat do jídelníčku alespoň jedenkrát týdně. Pýchavka obrovská – elixír lásky Vatovec obrovský (Langermannia gigantea), lidovým názvem pýchavka obrovská, může dorůst vskutku až do gigantických rozměrů, patnáctikilová houba, není nic neobvyklého. Najdeme ji převážně od konce června až do půlky října v trávě na okrajích lesů, pastvinách či loukách. Pýchavka má kulovité plodnice bílé barvy, později mírně hnědnou a mohou být až padesát pět centimetrů široké a dvacet kilogramů těžké. Plodnice se skládají ze dvou částí: z vnějšího obalu – okrovky a vnitřního – teřichu. Pýchavky rostou velmi rychle a při dobrých podmínkách můžou dosáhnout plné velikosti již za deset dnů. Léčivé účinky pýchavky: Vatovec obsahuje vápník, draslík, hořčík, železo, sodík, fosfor. Svojí moučnou konzistencí se často používá k vysušování hnisavých a mokvavých ran. Výtažek z této houby pomáhá při chronickém zánětu trávicího ústrojí, chudokrevnosti, kožním nemocem, nedostatečné průchodnosti tepen, zánětu močového měchýře. Pýchavka také velmi dobře funguje jako protilátka při otravě plynem či kopřivce. Hlavní použití je však při zastavování krvácení různého původu, od spuštění krve z nosu až po děložní krvácení. Můžeme ji také s úspěchem používat při dlouhém a silném menstruačním cyklu nebo v klimakteriu. Pýchavka je také velmi silným afrodiziakem. Použití vatovce: Z výtrusů této houby si můžeme připravit tonikum či tinkturu. Čaj z pýchavky je výborným prostředkem při zánětu mandlí a průdušek. Pýchavka v kuchyni: Lečo s pýchavkou Potřebujeme: 300 g pýchavky, 4 lžíce olivového oleje, 4 rajčata, 1 cuketu nebo patizón, 3 lžíce nasekaného pórku, 2 cibulky, 4 nepálivé papriky, 1 lžíci nasekaných bylinek (bazalka, libeček, petrželka), mořskou sůl, půl lžičky mořských řas nori, 4 vejce Postup: Cibuli, pórek, papriku, houby opražíme na olivovém oleji.  Poté přisypeme na kousky nakrájenou cuketu, rajčata, bylinky, řasy, sůl a vše chvilku podusíme. Jakmile je zelenina měkká, zalijeme ji vajíčkem. Jako přílohu podáváme brambory nebo pečivo. Hnojník – ochránce slinivky Hnojník obecný (Coprinus comatus), se vyskytuje od dubna do listopadu hlavně v parcích, sadech, zahradách či kompostech. Tato houba roste v trsech, v mládí má zvonovitý, bílý, hrubě šupinatý, pět až deset centimetrů vysoký a tři až šest centimetrů široký klobouk. Plodnice se vyznačují bílou dužinou příjemné vůně a chuti. Léčivé účinky hnojníku: Použití hnojníku: Tato houba obsahuje bílkoviny, vitaminy skupiny B, C, dále měď, zinek, vápník, hořčík a draslík. Hnojník snižuje tlak a hladinu cukru v krvi. Potlačuje nespavost, bolesti končetin a hlavy, hemoroidy. Vědecké výzkumy rovněž potvrdily, že dlouhodobá aplikace výražku z hnojníku úplně zastavuje růst nádorů.   Tuto houbu si dopřáváme především pro snížení hladiny krevního cukru, ale i krevního tlaku. Hnojník můžeme použít na výrobu tonika nebo tinktury. Hnojník v kuchyni: Skvělý guláš z hnojníku Potřebujeme: 750 g čerstvých hnojníků, 2 lžíce pórku, 1 cibuli, 2 lžíce kukuřičné mouky hladké, 2 lžíce olivového oleje, 1 lžíci sladké papriky, 2 stroužky česneku, mořskou sůl, kmín, 1 lžičku mořských řas nori, 1 lžíci nasekaného listu libečku Postup: Nakrájené houby podusíme na zpěněné cibulce a pórku, pak je zasypeme sladkou paprikou, zaprášíme moukou, osolíme, okmínujeme a zalijeme vodou. Vše dusíme doměkka. Nakonec přidáme mořské řasy, libeček a prolisovaný česnek. Podáváme s pečivem. Václavka – metla na bakterie Václavka obecná (Armillaria mellea) je jedním z celé plejády druhů václavek. U nás se vyskytuje od poloviny srpna do října na pařezech listnatých stromů, živých i odumřelých kmenech. Roste většinou v hojných trsech. Klobouk této houby má žlutookrovou barvu, je pět až deset centimetrů veliký, sklenutý až plochý. Václavka se řadí mezi jedlé houby, ale musí se předem tepelně zpracovat! Léčivé účinky václavky: Tato houba obsahuje bílkoviny, cukry a tuky, dále vápník, draslík, fosfor, kyselinu máselnou a propionovou. Vědecké výzkumy potvrdily silné antibakteriální a antimykotické účinky václavky. Likviduje především stafylokoky a pneumokoky. Vědci rovněž získali z václavky látku peptidglukanovou frakci B, která silně potlačuje růst sarkomu S180. Mezi další léčivé působení patří schopnost zlepšovat srdeční činnost a prokrvení mozku i končetin, trávení, pomáhá i při šerosleposti a jiných očních chorobám. Užívání václavky: Václavku doporučuji užívat ve formě tonika. Václavka v kuchyni: Václavkové karbanátky Potřebujeme: 45 g sušených václavek, 2 lžíce nasekaného pórku, 1 cibuli, 1 lžíci ovesných vloček, mléko (může být i rostlinné), 1 vejce, mořskou sůl, strouhanku (může být i kukuřičná mišutka), 1 lžičku mořských řas nori, olivový olej na smažení Postup: Houby uvaříme doměkka. Pórek s cibulí opražíme dozlatova. Ovesné vločky namočíme do mléka a necháme 20 minut odležet, pak je vymačkáme a společně s houbami umeleme na masovém mlýnku. Do vzniklé hmoty vmícháme cibuli, pórek s vajíčkem, dle chuti dosolíme a nakonec přidáme řasy nori. Tvoříme malé karbanátky, které obalujeme ve strouhance a z obou stran osmažíme na oleji. Jako přílohu podáváme brambory a zeleninový salát. Jestliže se rozhodnete začít léčbu či prevenci pomocí hub, ráda vám poradím několik možností: Houbové tonikum: Tonikum si namícháme tak, že čtyřicet gramů houby zalijeme jablečným či vinných octem (nejlépe v bio kvalitě) až po okraj, necháme pět dní odstát, po uplynutí této doby dobře přecedíme. Poté pravidelně po dobu čtyř týdnů až třech měsíců užíváme dvakrát denně jednu čajovou lžičku tonika. Houbová tinktura: Šedesát gramů sušených hub a dvě stě gramů čtyřiceti procentního lihu rozmixujeme na kaši. Směs nalijeme do dvou litrové sklenice, dobře uzavřeme a na čtrnáct dní ji postavíme na stinné, ale teplé místo. Denně sklenici otáčíme. Po uplynutí této doby směs dobře přecedíme, zbytky hub vymačkáme a hotovou tinkturu plníme do tmavých uzavíratelných skleněných lahviček. Takto uskladněná nám vydrží i dva roky. Výluhy z hub: Zbylé houby dále smícháme s pětinásobným množstvím destilované vody a hodinu povaříme. Potom dobře přecedíme, zbytky hub vymačkáme a již vhodíme. Pětinu výluhu ještě necháme za vysoké teploty odpařit. Tento vodový výluh pak můžeme smíchat s tinkturou tak, aby výsledný obsah alkoholu byl dvacet pět procent. Tyto dvojité extrakty jsou obzvláště bohaté na polysacharidy, které silně podporují obranyschopnost organismu a působí protirakovinně. Doporučuji je užívat ráno a večer po jedné čajové lžičce minimálně tři měsíce, maximálně bez pauzy však deset měsíců. Potom můžeme po tří měsíční pauze znovu pokračovat. Odvar z hub: Odvar z hub si připravíme následujícím způsobem: čtyři gramy sušené houby namočíme do pětiset ml vody a necháme přes noc stát. Potom houbu dvě hodiny povaříme na mírném plameni. Po uplynutí této doby dobře přecedíme a denně pijeme šálek tohoto odvaru večer asi hodinu před spaním. Můžeme si ho přisladit i ječným sladem, javorovým či agáve sirupem. Sušené houby: Sušení je také jednou z možností uskladnění. Musím, ale upozornit na teplotu! Při tomto postupu nesmí teplota přesáhnout padesát stupňů Celsia, jinak se již ničí účinné látky. Já osobně si hřiby suším, následně je mixérem rozmělním na prášek a ten v množství jedné kávové lžičky (na hrnec) přidávám ihned po dovaření do téměř všech jídel. Chuť pokrmů to ještě malinko zvýrazní a ty léčebné účinky jsou nedozírné. Kvalita hub je v přímém poměru ke kvalitě substrátu, na němž roste. Z toho vyplývá, že bychom měli při sběru hub dát vždy přednost ekologicky čistým lesům nebo si pečlivě vybírat mykologické farmy, které se na jejich pěstování specializují.     Příroda je ve své rozmanitosti plná opravdových darů. Neváhejme proto a snažme se jich pro naše zdraví co nejvíce využít. Simona Procházková DiS.

Autor: Josef Kořenek